**NOVINKY** |
|---|
Těhotenský a štěňátkový deníček | ||||||||||||||||||||||
4.9.2019 - všechna štěňátka už jsou v nových domovech. Mám ještě nějaké fotky, jenže času je teď se začatkem školního roku tak strašně málo. Tak to snad brzy napravím. Z nových domovů jsme zatím dostali jen samé dobré zprávy, tak věřím, že to tak bude pořád. Mějte se krásně broučkové, byla to krásná zkušenost.| 27.8.2019 - 50. den - Jo jo Hátová, sliby se slibují, blázni se radují. Všem se omlouvám, že aktualizace váznou. U štěníků jsem o víkendu byla, ale fotek jsem vyfotila strašně málo. Jen jsem si medvídky prostě užívala. Jsou tak neuvěřitelně chlupatí a roztomilí. V pátek se na štěníky přijel podívat i tatínek Duff, takže přidávám nějaké foto. Zase mně přesvědčil, že zvolit si jeho bylo super rozhodnutí. Je to tak milý pes, vyrovnaný, nekonfliktní....
Za odměnu dostal Duff i ostříhaní, jistě byl nadšený :o). Čím dál víc na mne doléhá, co nás neodvolatelně čeká v následujících dnech. Všechno rychle uteklo a tak nás o víkendu čeká loučení. V pátek odjede do Rožnova Mauri, v sobotu Eli do Sudic a Luna do Zlína. Vinýsek zůstává do pondělí, kdy si pro něj přijedou pánečkové z Mladé Boleslavi. Dnes štěníkům dorazili i průkazy původu, takže do nových domovů půjdou všichni s celou výbavičkou.
Chtěla bych ještě o víkendu zkusit vyfotit portréty, ale raději nic neslibuji. Jelikož dorazím v pátek rovnou na loučení s Maurinkou... A to asi ořvu. Holka mi tolik přirostla k srdci. Vidí mně a sápe se mi na klín. Dopředu se nové paničce omlouvám, že jsem ji děsně rozmazlila. Ostatní štěníkové jsou samozřejmě podobní, chtějí hladit a muckat a hrát si, ale Maurinka opravdu výrazně reaguje na mně. Tak jsem jí slíbila, že na ni budu moc vzpomínat a že budu mít taky Maurinku, až na to bude čas. |       20.8.2019 - 43. den - tak už i Maurinka našla svoji budoucí rodinku - bydlet bude v Rožnově pod Radhoštěm. Mám velikou radost a zároveň jsem malilinko smutná. Ale vím, že nechat si ji teď by nebylo rozumné. A tak z dalšího vrhu Hessinky, který doufám bude v dohledné době cca 1 roku až tří let :D - si holčičku už každopádně necháme a pokud do té doby nevymyslíme nějaké ještě lepší jméno, bude to vysněná Maurinka. V pátek zase za štěníky jedu a už se nemůžu dočkat. Ve čtvrtek proběhne očkování, čipování a ten další víkend, poslední prázdninový, už budou miminka odcházet do nových domovů. Tak rychle to uteklo! Musím si je do té doby užít na max.
A slibuji samozřejmě i aktualizace - chtěla bych ještě tento týden si pohrát z fotkami z minulého týdne a v pátek rozhodně pojedu zase s foťákem a budu fotit o 106. | 17.8.2019 - 40. den podruhé - dorazila Bohdana (majitelka pradědečka štěňátek Vincenta) a zvládli jsme postoje! Myslím, že to vůbec není marné.
| 17.8.2019 - 40. den - dneska jsme odčervili, a možná nás dnes čeká i focení postojů (pokud se zadaří, večer bych se je pokusila nahrát). Ale i tak jsem dnes byla pilná, přidala jsem fotky do individuálních fotogalerií a vytvořila i jednu z dnešního rána. Omlouvám se, že Maurinka má fotek asi tak o milion víc než ostatní - přeci jen se jí můj objektiv věnuje častěji, ona ještě potřebuje někoho okouzlit :o). | Individuální fotky Eli Individuální fotky Luna Individuální fotky "Mauri" Fotky společné ze 17.8.2019 16.8.2019 - 39. den - dnes spousta nových fotek na rajčeti. Eli a Luna už váží přes 4 kila, Maurinka a Venda jsou v těsném závěsu :). | 14.8.2019 - 37. den - když jsem v pátek přijela, byla štěňátka ještě taková neohrabaná stvořeníčka, která vydržela být vzhůru a aktivní pořád jen chvilku, příkrmy nedojídali a dávalo se jim jen tak trošku, aby se neřeklo. Za těch pár dní, to je Vám šrumec. Hrají si i přes hodinku, běhají a loví se o 106, dlabou už dvojnásobek jídla a skoro nikdy nezbyde :o). V pondělí jsme vážili, takže zde jsou váhy: | Růžová - 3375 g, červená - 3604 g, žlutá - 3610 g, Venda - 3374 g. V sobotu budem odčervovat, takže znovu dojde na vážení, s ohledem na to, jací jsou jedlíci, to bude určitě zase krásný přírůstek. Stále jsou všichni neuvěřitelně vyrovnaní. Snažím se co nejvíc je pozorovat, takže zatím se mi zdá, že žlutá je hrozně veselá holčička, furt se směje (fakticky :)), Venda se žlutou a červenou mají velmi podobné povahy, hravé, akční, furt se nahánějí, loví sebe, loví dospělé holky (s větším či menším úspěchem), ohlodávají mně i děti. Růžová se mi zdá ze všech nejklidnější, taková prostě mírnější ( i když dneska mně pěkně s gustem kousla do kotníku, potfora). Venda s červenou mají užší hlavičky, růžová a žlutá mají tu lebku takovou širší. Všichni jsou hodně šikovní, venčí se už skoro jen venku (dneska byla bedýnka po noci krom snad jedné loužičky úplně čistá, jako jsem ji večer opouštěla. Občas se sice někomu něco nepovede, ale však jsou malincí, mají na to nárok. Navíc Hessinka po nich furt i ty hovínka uklízí, to jsem ještě nezažila, takovou fenečku obětavou. Krásně spinkají celou noc, Hessinka je určitě v průběhu noci jedou nakojí, ale já o tom nevím, žádný řev a nic podobného nebývá slyšet. Včera jsme šli spát v půl osmé a až ráno v šest budíček. To je paráda, to bych si nechala líbit :). Oproti pátku je taky krásně vidět pokrok v tom, jak reagují na člověka. Už přesně ví, kdy je volám na jídlo, začínají reagovat i na jméno (to ale beru s rezervou, reagují prostě na můj hlas) a jsou prostě čím dál víc komunikativnější. Mám z nich radost. Pokud se zadaří, měla by se v sobotu přijet na štěnda mrknout Bohdana, tak mi třeba pomůže s postoji. Každopádně určitě plánuji ještě tento týden aspoň jednu aktualizaci, fotím pořád, ale má teď být horší počasí, tak nevím, co se podaří. Každopádně v neděli bude Eva koukat, jak vyrostli a jak jsou šikovní! :o) Nahrála jsem nějaká videa na youtube: Žlutá Luna s babičkou Aimee poprvé Žlutá Luna s babičkou Aimee podruhé Aimee s Vendou a nejen to Individuální fotky Eli Individuální fotky Luna Individuální fotky "Mauri" Fotky společné z posledních dní 11.8.2019 - 34. den - Jsem už pár dní se štěňátky, ale trápí mě záda, tak aktualizace vázne. Ale užívám si to i tak, to mi věřte. Už víme, kdo je kdo, máme jména, tak mi dovolte naše štěnda představit. | Extra Vincent ze Zlínských strání - černobílý kluk - zadaný (Mladá Boleslav) Extra Eli ze Zlínských strání - červená holčička - zadaná (Sudice) Extra Luna ze Zlínských strání - žlutá holčička - zadaná (Zlín) Extra Maurehata ze Zlínských strání - růžová holčička - volná Co se týče povah, mám konečně spoustu času je pozorovat a konečně jsou taky dost velcí, aby se vůbec dalo něco poznat :). Ovšem velké rozdíly v nich nejsou. Ani v povahách, ani v exteriéru. Všichni budou silných koster, povahově jsou všichni hraví, středně temperamentní. Elinka jakožto červená typická ze Zlínských strání je taková malá všudybylka, živá a zvídavá, růžová Maurinka je jemná v povaze, taky ale hravá a zvídavá, žlutá Luna mi přijde nejživější (ale ne přehnaně temperamentní), umí i zavrčet a sjednat pořádek :), Venda je nejčastějším účastníkem bitek se žlutou, oba na sebe nejraději zkouší, co si můžou dovolit a co už fakt fest bolí :). Celkově jsou prostě úžasní, jak jinak. Výběr z fotek jsem dnes dala na rajče, je toho moc a já nejsem na svém domácím PC. 1.8.2019 - 24. den - dnes se musím rozepsat. Na téma kdyby. Totiž - kdybych si chtěla a mohla nechat holčičku, zůstala by u nás s největší pravděpodobností červená holčička. Od počátku mě to k ní táhne, aniž bych kdy měla v rámci jiného našeho či cizího vrhu červenou favoritku, vždycky to byla žlutá, či růžová. Kdybych si chtěla a mohla nechat holčičku, jmenovala by se oficiálně Extra Maurehata ze Zlínských strání - toto přání se mi zřejmě splní bez ohledu na to, zda jedna z extra holčiček naši rodinu obohatí nebo
ne. A při dumání, jak bych této holčičce říkala, jsem prakticky okamžitě došla ke jménu Maurinka. Jednu Maurinku už jsme v "rodině" měli. Nikdy mi ale úplně nedocvaklo, jak je to jméno podobné s naším příjmením, a vlastně tedy i s názvem CHS. Tehdy malá Abby Amelie Maurehata se v dubnu 2008 stěhovala do Jablonce k Brožkovým a ke druhé, starší flatí holčičce, jménem Mauri. Maurinku jsem osobně poznala a pro mě to byl jeden z nejhezčích flatů - nemluvím o vzhledu, ale o povaze. Jemná, mírná fenečka, naprosto poddajná a prostě a jednoduše úžasná. Mauri se ještě jako bonus dožila krásného
věku. Kdybych si mohla a chtěla nechat holčičku, chtěla bych si nechat Maurinku, věřím, že i to jméno předznamená to, že to bude úžasná holka. | Jenže já i v srdíčku, nejenom rozumem vím, že teď si prostě Maurinku nechat nemůžeme. Nebylo by to fér ani vůči Týně (které se po loňské "příhodě" s rakovinou daří nadmíru výborně) a Hessce, ani vůči dětem, a vlastně ani vůči nám dospělákům. A tak hledáme pro Maurinku tu nejlepší rodinku. Přála jsem si někoho, kdo by ji občas vzal na výstavu, připravil na zkoušky, prostě uchovnil. Ale nejdůležitější pro nás je, aby se měla krásně a byla opravdovou součástí své nové rodiny. Ideálně u lidí, co už flata měli. Nejideálnější u lidí, kteří měli flata od nás. Neumím si představit lepší situaci - dávat štěňátko do rukou někomu, koho znáte a víte, že je to ten správně "pošahanej" flatí člověk. Ale to už je opravdu přání skoro z říše snů. Už tak dvě další štěňátka půjdou do rodin, kde flatík ode mně či od Evy byl nebo ještě pořád je. A i to třetí půjde k lidem, kteří flatíka měli, byť ne od nás nebo od Evy, a už si bez flata neumí a nechtějí život představit. Hledáme tedy pro Maurinku někoho, kdo by se chtěl stát součástí naší psí rodiny, kdo hledá flata tak trochu s příběhem a zájmem i o osobu chovatele, komu opravdu záleží na tom, od koho si štěně vezme a pro koho bude to, co tady píšu, tak důležité, jako je to pro mne. Hledáme někoho, kdo by i chtěl žít tak trochu můj sen :o). Pokud se najde někdo se zájmem o chov, budu ještě o malinko šťastnější. Pokud se najde pro ni někdo, kdo jí i ponechá mé vysněné jméno, budu dojatá a nesmírně potěšená. Těším se tedy na budoucnost a ozvěte se mi prosím, já vím, že tam někde jste ;). PS: na fotkách je dnes červená, jelikož mne opravdu okouzlila, ale já vlastně nevím, jestli je to Maurinka. Vše se rozhodne tento víkend. Ale všechna štěňátka jsou tak krásná a sobě podobná, že to není asi úplně důležité.      29.7.2019 - 21. den - včera jsem se vrátila z víkendu u Hessinky a štěňátek. Málo to zdůrazňuju, takže dnešní příspěvek bude především o tom, jak úžasná je Hesska maminka.
Ona s miminky ráda tráví čas i mimo kojení, je na ně pyšná, vyloženě se s nimi chlubí a svoji roli si užívá. Je to skvělé a hrozně si toho vážím, že mám takovou fenku. I Háta byla taková, ale Hesska to snad dovádí k úplné dokonalosti. Možná je to i tou velikostí vrhu, že ji to tak baví. Ať je to jak chce,
jsem za to hrozně vděčná. O miminkách jen krátce - mají přes dvě kila (Venda možná lehce pod dvě kila), vidí, batolí se, začínají si hrát a jsou strašně roztomilá a já za nimi pojedu až za 14 dní! Uteče mi tolik důležitého! Ale zase s nimi pak budu 9 dní v kuse, tak si to pak vynahradím. Přidávám dnes dvě videa, srovnávací fotku zpřed týdne a z aktuálního víkendu a taky fotku babičky Aimee (jsem strašně ráda, že se mi podařila takto blejsknout - moudrá, dokonalá Aimee) a zase pár portrétů. Ještě asi během týdne přidám pár videí, možná i fotek (materiálu mám spoustu). A po dovolené za 14 dní to tady fotkami naprosto zahltím :o). |   
 
 25.7.2019 - 17. den - přidávám slíbená videa a individuální fotky z min. týdne. Zítra už jedu zase směr Nedachlebice, strašně se těším. Průběžně si s Evou voláme, tak vím, že miminka už mají přes kilo a půl, vidí a začínají chodit. Nicméně oni jsou tak spokojení, permanentně přežraní, že nikam nespěchají. Všechno činí s rozvahou, není kam spěchat. Po víkendu zase přidám nové fotky, zážitky a určitě i videa. |       21.7.2019 - 13. den - od pátku jsem byla u štěňátek a ohromně jsem si to užila. Štěnda už zdvojnásobila (dnes ztrojnásobila!) svou porodní váhu, a jsou opravdu obrovská. Mají tolik mléka, že se jim daří prostě náramně. Hessinka se o ně stará obětavě, pořád s nimi v bedýnce často spává a taky je i v době mezi kojením často hlídá jen tak. Prckové jsou
tak vyrovnaní, mají krásné hlavičky, úžasnou srst, jsem z nich nadšená. Začínají už otevírat oči, takže až za nimi v pátek přijedu, už z nich budou skoro hotový pejskové :o). Přidávám nějaké fotky pro srovnání ta první je ještě z prvního dne po narození, ta druhá z pátku - ten rozdíl, kolik zabírají štěňátka místa v bedýnce, je neuvěřitelný! Dnes jsme udělali radost Hessince,
přijel za ní zbytek smečky (krom Týnky) a především z pánečka byla Hessinka naprosto hotová. Kája s Toníkem si zase moc užili štěňátka. Tak zase za týden! PS: na stránky se ale zkuste vrátit dřív, chci přidat i nějaká videa a jednotlivé fotky štěňátek, ale dnes už to nestihnu. |        10.7.2019 - 61. den březosti, tj. 9.7.2019 - 5:28 hod ráno. Zvoní mi naprosto nečekaně telefon - takhle brzy? - a na displeji svítí Eva Hromádková. Bylo mi to hned jasné... V první chvíli mne napadlo, že telefon zvedat nebudu, jako bych tím snad mohla něco změnit :o). Hessinka prostě rodí. Neřídím, takže můj muž mi slíbil, že mně do Nedachlebic odveze, ale až odpoledne po práci. S tím jsem v 5:47 odešla do práce. 6:01 jsem dorazila do práce, otočila se na podpatku (věděla jsem, že 6:06 jede autobus) a prostě jsem se rozjela za Hessinkou a štěňátky s tím, že třeba ještě porod stihnu a i kdyby ne, chtěla jsem s Hesskou v tento úžasný okamžik být. A taky pomoct Evě, jelikož jsme opravdu ani jedna nepočítaly s tím, že budem rodit o tři dny dřív. Po cestě trvající 4 hodiny jsem postupně řešila omluvenku do práce,
oznámení manželovi, že má na krku až do středy děti, plus samozřejmě jsme si průběžně volaly s Evou. Během chvilky přišly na svět 3 holčičky, čtvrté štěňátko se rodilo nožičkami a Hessinka měla malinky problém ho vytlačit (totiž prvni tři štěnda rodila, jakoby ani nerodila, snad ani netlačila), takže napočtvrté tedy musela dvakrát! zatlačit :o). Chlapeček se narodil přidušený, ale Evě se podařilo ho vzpamatovat a je to čiperné štěndo jako jeho sestry. Inu, chlapeček asi bude po tatínkovi, ten se taky narodil přidušený, trvalo poměrně dlouho, než se nám ho podařilo rozdýchat a už jsme to tenkrát vzdávaly, dostal pak černou stužku a přezdívku Exiťáček, nedávali jsme mu úplně moc šancí, ale on si svůj život vybojoval. Takže i Hessinčin klučík dostal černou stužku, aby byla tradice zachována, jen jeho jméno je už od počátku jasné - bude to Venda, Vincent, Vinýsek. Po prohmatání bříška se
už Evě zdálo, že uvnitř žádné miminko není, to jsem stále byla na cestě někde mezi Brnem a Uherským Hradištěm. Takže prakticky hned, jak jsem k Evě dorazila, jsme vzali miminka do bedýnky a Hessku na vodítko a jeli jsme na kontrolu na veterinu na sono, jestli je to už opravdu konec. Pak doktor vše důkladně zkontroloval a naznal také, že máme a budeme mít jen 4 miminka. | Trošku mne mrzí, že štěňátek není víc, ale zase to bude pohodový vrh. I když, ono je jedno, aspoň zpočátku, jestli člověk hlídá 4 štěnda nebo 11, stejně jsou to nervy. Tak jsem v noci na dnešek skoro vůbec nespala, jen v bedýnce s Hesskou a dětmi a dávala pozor. Hessinka je ale čím dál šikovnější, dává si sama od sebe čím dál větší pozor, je velmi pozorná a možná až moc pečlivá maminka, miminka furt opečovává a nedá jim snad chvíli pokoj. A tak jsem dnes po obědě odjížděla trochu smutná, že je opouštím, ale spokojená a šťastná, že porod proběhl tak rychle, bez komplikací a hlavně v předstihu - kdyby Hess přenášela, asi bych to nesla strašně. Jsem tedy za vše hrozně vděčná, děkuju už dopředu Evě a její rodině za péči a kdykoliv za rodinkou pojedu, budu o tom tady pak referovat. Dnes přidávám aspoň pár prvních fotek z mobilu. A já jdu spát ;). A Hesska má dnes narozeniny, já jí ani nepopřála a ještě jsem jí odjela. Jsem macecha! Holčičko moje, vše nejlepší!     3.7.2019 - 55. den březosti - zítra ráno Hessinku přestěhujeme k Evě do Nedachlebic. Na jednu stranu se na to vůbec netěším, na druhou stranu cítím i trochu úlevu. Začíná na mne doléhat celá situace a vzpomínky na to hezké i na to špatné nejde úplně dostat z hlavy. Užívám si tedy dnes poslední den mazlení s miminky přes bříško, je možné, že už je takto nezastihnu. I když, nemají být nikterak velká horka, Hessinka sice hrozně funí, ale jinak
to nese statečně, tak věřím, že nebude rodit příliš brzy a počká s porodem na mě, tj. ideálně do čtvrtka po obědě. Teď se tedy asi odmlčím až do porodu, ale mám v plánu vést štěňátkům občasníček. Deníček to nebude, ale budu s nimi trávit maximum času, takže co psát určitě bude. Tak nám držte do posledních dní pěsti :o). | 29.6.2019 - 50. den březosti. Dnes skoro beze slov. Raději se podívejte. | Těhotenský deníček 27.6.2019 - 49. den březosti. Pár dní jsem se odmlčela a Hessinku nám mezitím někdo přifouk :o). |  23.6.2019 - 45. den březosti. Včera jsem Hessce oholila bříško (má ho totiž neskutečně chlupatý)
a ještě ho asi budu muset trošku vzít. Nikdy jsem to žádné fence dělat nemusela, ale u Hessinky reálně hrozí, že by štěňátka ani cecíky nenašla. Nicméně tím, jak je oholená, kříčí její těhotenství do světa o to víc. Pokud teda spí na zádech. V postoji díky zkrácení chlupů ještě vypadá poměrně štíhle, tlustý pas prostě není tak viditelný. O svátcích v červenci už převezeme Hessinku k Evě, takže cca týden před porodem si bude zvykat na svůj
dočasný domov. Já za ní na porod přijedu a pokud to bude možné, zůstanu s ní a miminky několik dní. A samozřejmě budu dojíždět po celou dobu odchovu :o). |   21.6.2019 - 43. den březosti. Za tři týdny už budou prckové na světě. Tolik se na ně těším. Hessinka si zřejmě začíná být svého stavu vědomá. Štěňátka už i já občas přes břišní stěnu cítím, takže i Hesska se často obrací ke svému břichu a zřejmě je z toho docela vykulená. No za tři týdny bude ještě víc. Ale nepochybuji, že bude skvělá maminka.
Hessinka se teď den ode dne zvětšuje, už je v pase opravdu neuvěřitelně tlustá a na fotce je vidět, že těhotenství se projevuje už i když se rozplázne na chodbě. Krmíme už třikrát denně, ale co do množství se mi ještě nechce moc přidávat, i když Hess by byla schopná spořádat klidně dvojnásobek. |  17.6.2019 - 39. den březosti. Letí to neuvěřitelně. Zatím se mi nedaří Hessinku zachytit spící na zádech, tak je zatím nejlíp patrné, že Hessinka je těhu. Ale už i běžné pohlazení přes bříško prokazuje, že se tam uvnitř děje něco krásného, břicho je najednou jakoby tvrdé, těžké, přeplněné. Pohyby štěňátek jsem zatím nezaregistrovala, ale už to myslím brzy přijde. Těším se na to moc, vlastní těhotenství už nezažiju, tak aspoň takhle se stanu znovu součástí toho zázraku. | 13.6.2019 - Ne, ne, nebojte se, ještě nás Hessinka nesežrala :o). Ale moc k tomu nechybí. Přijde mi úsměvné, že v pregnancy kalendáři (viz výše) se teď aktuálně píše, že fenka začíná mít zvýšenou chuť k jídlu. Marně přemýšlím, kdy ji Hessinka neměla. Když jsme si ji coby osmitýdenní štěndo přivezli, krmili jsme ji pětkrát denně, brzy jsme přešli na 4krát denně, docela se nám i podařilo přejít na krmení třikrát za den, ale změnit to pak na ráno a večer, to nám tedy trvalo. Hessinka zcela urputně ještě v osmi měsících vyžadovala i oběd. Ani nevím, jak se nám ji tehdy podařilo přesvědčit, že prostě tak často papat nebude. O svoji ranní a večerní dávku se ale umí dodnes přihlásit vehementně, o tu ji prostě připravit nesmíme. Většinou se
vyjadřuje i hodinu předem, že už je čas :). Takže až začneme příští týden krmit i v poledne, bude tuším v Jiříkově vidění. Bude chtít být těhotná pořád a stále! Těhotenství na ní ještě není moc vidět, má sice už nateklé cecíky a ztrácí pas, ale to ještě s ohledem na huňatý kožich není pro ty, kdo ji neznají, patrné. Nicméně, už brzy to zakrýt nepůjde. |  9.6.2019 - Horko posledních dní naše holky zmáhá. Hessinka už odpočívá víc a Týnka už má s ohledem na věk na spoustu odpočinku nárok. Tak pokud se dá, jezdíme se koupat a jinak děláme ráno a večer spíš menší procházky lesem, kde ještě je trošku dobře. Ve chvílích odpočinku navzdory horku se holky teď hodně často potřebují dotýkat. Včera Hessinka dokonce spala na Týnce a vypadaly jak patrová postel. Bohužel na našem černém gauči zachytit toto černé souflatí nebylo možné, tak aspoň aktuální fotka z dneška. |  7.6.2019 - už několik dní jsme si byli naprosto jistí, že Hessinka je těhotná, přestože tedy nezvrací a netrpí ani nechutenstvím, ale má jiné příznaky - například megažravost (oproti její standardní megažravosti je to teď opravdu ještě větší maso), taky to, že nabrala neuvěřitelné množství srsti a je kvůli tomu jak medvěd. A především a hlavně je hrozně mazlivá, víc než dřív. No přiznejme si, že je skoro až vlezlá. Takže na včerejším utz jsem ani nebyla moc nervozní, opravdu jsem si byla jistá, že se zadařilo. Ovšem po utz to na mně trochu padlo. Těším se, hrozně, ale zároveň přišlo i to, co jsem čekala, trochu strach a obavy v mé hlavě asi budou strašit. Ale Eva říká, že porod bude úžasný, tak tomu věřím! Navíc se na ty malé uzlíčky už teď těší jejich noví majitelé, všichni byli z potvrzené březosti nadšení, co víc si může chovatel přát! |  |
